Seceda

Seceda, místo proslulé ve světě fotografie. Je to nenápadný kopec, takový předskokan už o něco nápadnějších  vysokých štítů Geisler Gruppe se zelenými stráněmi z jedné strany a kolmými stěnami skal z druhé. Strašně dlouho jsem si přála Secedu navštívit. Nebo se to aspoň zdá jako věčnost, každopádně je to asi 3 roky, co na mě na Instagramu vyskočila ta klasická fotka Secedy a já hned chtěla tenhle kousek Dolomit taky prozkoumat. Tento rok se mi to vyplnilo.

Pokračovat ve čtení „Seceda“

Itinerář pro cestu do západních Dolomit: Alpe di Siusi, Seceda, Passo Gardena a mnohem víc

Bylo hrozně milé, kolik reakcí na fotky typu: „Vy jste na nějakém Instatripu ne? Musíš nám napsat na blog váš plán!“ přišlo. Jo, měli jste pravdu, byla to paráda. Viděli jsme nádhernou oblast Alpe di Siusi, špičaté štíty Secedy, skalní věže Vajolet, překrásná jezera Carezza, Eibsee nebo Achensee. Až po příjezdu jsem si uvědomila, že to byly opravdu top destinace, ale zároveň i jeden náročný den za druhým.  Něco jsem plánovala já s Matějem, něco brácha, někde jsme zas nečekaně skončili kvůli Matyáškovi. Nakonec z toho  vznikla takhle pecková dovolená, kterou vám tu dneska celou představím a pak samozřejmě popíši i den po dni.


Pokračovat ve čtení „Itinerář pro cestu do západních Dolomit: Alpe di Siusi, Seceda, Passo Gardena a mnohem víc“

Do frontové linie v průsmyku Passo Falzarego

V Cortině by člověk mohl strávit týdny a pořád by bylo co objevovat. Autem je to do přilehlých průsmyků kousek, ferrat je tu nespočet a ty pohledy na dolomitské štíty jsou prostě top. I když tu byl Matěj asi milionkrát, naštěstí ho Cortina a okolí ještě neomrzela a já jen doufám, že v listopadu budu fit a v kondici, abychom si udělali další, pro mě tentokrát třetí, dovolenou v Dolomitech. Tak uvidíme, jestli to zvládnu a budu pobíhat po hřebenech jak indiánská babička s prckem ve vaku. Myšlenky na dovolenou v horách ještě před porodem jsem už ale vzdala. V hicech, kdy se vám nevytvářejí koláče jen v podpaží, ale i pod prsy, v tříslech a vlastně jste takový jeden velký upocený koláč, který funí a otéká, se těžko dá něco podniknout. Ještě že jsem minulé léto byla každý týden někde jinde. V záloze je tak ještě spousty článků a pro dnešek opět jeden z Dolomit, z pohodového výšlapu v průsmyku Falzarego ke Galleria Lagazuoi.

Pokračovat ve čtení „Do frontové linie v průsmyku Passo Falzarego“

Na vrchol Sixtinských Dolomit – via ferrata u Drei Zinnen

Celou dobu jsem měla za to, že jsem vám už tuhle krasavici popsala hned na úvod mého založení tohoto blogu. O tom, jak jsme fotili a nocovali u Drei Zinnen, jsem opravdu už napsala, ale jak jsem se rozplývala a kochala nad každým koutem této oblasti z výšky, to jsem ještě nezvládla. Dnes to tedy hodlám napravit a vydáme se na další ferratu.

Pokračovat ve čtení „Na vrchol Sixtinských Dolomit – via ferrata u Drei Zinnen“

Via Ferrata na Punta Fiames

Tento rok se s panděrem vyškrábu maximálně na žebřík u naší třešně, to abych si ten pupek pěkně nacpala. A to jsem zrovna začala být přebornice ve ferrátách. No…Matěj by se teď rozkašlal a začal se hodně smát. Tou přebornicí totiž myslím, že červenou už i vylezu, ale jistím se po celou cestu všemi karabinami, radši se nekoukám dolů a neodpustím si několik poznámek o úrazech, které nám hrozí. V těch těžších úsecích zhluboka dýchám jak při porodu a dodávám si odvahu k dalšímu přítahu a vyšvihnutí. Vypadá to spíš jako bych trpěla, že? No, část cesty opravdu trpím, protože mi ty výšky nedělají dobře, ale ten pocit, když to všechno zdoláte, ten za to stojí.

Na začátek proto musíme vybrat nějakou lehčí trasu, při které nabudu sebevědomí a trochu rozpumpuju všechny svaly. U Cortiny byla naprosto ideální ferrata od vesnice Fiames na vrchol Punta Fiames, a tak se dneska jen v rychlosti podíváme právě sem.

Pokračovat ve čtení „Via Ferrata na Punta Fiames“

Noc u Drei Zinnen

Po cestování na Novém Zélandu, kde jsme takřka půl roku žili v autě, jsme si přespávání v tomto super stísněném prostoru naprosto zamilovali. Tak jako každý typ „ubytování“ to má své pro a proti, ale jak se tak zdá, u nás ty výhody vytěsňují všechny zbylé nevýhody. Náš sen je koupit si transportér, který si pěkně vybydlíme a pak se vydáme na cestu skrz Evropu. Mrkněte na naprosto dokonale zařízené staré či nové vany/karavany na pinterestu, u těch fotek se dokážu vždycky pěkně zaseknout. Ale zpátky k věci, pokud tedy řešíme dilema s přespáním, většinou to dopadne tak, že večer ulehneme někde poblíž do auta a ráno se celí rozlámaní rychle vydáme dál nebo se vracíme zpátky na místo činu. Podobně tomu bylo i u Drei Zinnen.

Drei Zinnen Pokračovat ve čtení „Noc u Drei Zinnen“

Nezapomenutelný výstup na Tofana di Rozes

Znáte ty věty pře smrti, co byli vždy v TeleTele? Velmi dobrým kandidátem by mohla být věta mého manžela: „A co řekneš dětem, až tady budeme někdy projíždět? Děti, tak támhle jsme s tatínkem lezli, ale na vrchol to dotáhnul jen tatínek, protože maminka to zabalila těsně pod..? Nebuď poseroutka a šlapej dál!“ Tak jsem šlapala dál a těch posledních sto metrů výšlapu se pro mě staly nezapomenutelným zážitkem. Každý výstup je svým způsobem určitě nezapomenutelným, protože výhled, převýšení a někdy i počasí, které musíte překonat, se vám zaryjí do paměti. Proč bude pro mě právě tento vrchol nadosmrti nezapomenutelným, bude proto, že jsem byla naprosto paralyzována strachem a bála se o život svůj, manžela a i všech ostatních, kteří netrpělivě čekali, až konečně pohnu nohama.

tofana di Rozes Pokračovat ve čtení „Nezapomenutelný výstup na Tofana di Rozes“