Budapešť ve videu

Video z Budapeště už je sestříhané! Pohodlně se usaďte, vemte do ruky popcorn a užijte si výlet s námi 🙂

Tipy a nezbytnosti pro cestování s dětmi: Co udělat před cestou

V novém roce bych tu chtěla pár změn. Jednou z nich bud rubrika Tipy na cestování s dětmi a začneme hned tím, co jsem nedělala nebo částečně nedělám, ale měla bych začít dělat. Je to před-cestovní příprava. Ať už se jedná o zkontrolování platnosti pasu, vyřízení potřebné dokumentace či zajištění dostatečné finanční rezervy, tyhle kroky jsem častokrát prostě přeskakovala. Jenže, pokud bych kvůli mé blbosti a lenosti zůstala s dítětem na hranici, protože má prošlý pas a já ho prostě nezkontrolovala, nebo že bych v případě nouze neměla peníze, protože jsem byla zvyklá cestovat na doraz, jsem si naprosto jistá, že bych se proklínala a posílala sama sebe do pekel. Takže, co mám v plánu před další cestou příště pečlivě udělat?

Pokračovat ve čtení „Tipy a nezbytnosti pro cestování s dětmi: Co udělat před cestou“

Video: Roadtrip po Balkánu s dětmi (Makedonie, Albánie, Řecko)

Už je tomu několik měsíců a já stále ještě nebyla schopná přidat články z naší cesty po Balkánu. Zapálila jsem se totiž do nové aktivity, která teď požírá všechen můj volný čas. Ne, není to přebalování Matyáška, ani schovávání se za záclonu s ním, je to kupodivu video a natáčení. Záběry z Balkánu jsou už dávno setříhané a visí na youtube, takže pokud ještě někdo neviděl, máte tu jedinečnou příležitost 🙂

Enjoy

Vaše Ell

Islandský trek Laugavegur

Na svůj první vícedenní trek člověk jen tak nezapomene. Je to vaše poprvé, kdy otestujete svoji psychiku, vaši kondičku a odolnost. Je to poprvé, kdy jste závislí na instantní stravě a doufáte, že máte jídlo a všechny ty sušenky dobře propočteny. Matěj je zkušený turista, který už od mala jezdil na puťáky do Rumunska, Slovenska či Ukrajiny. Nemá problém celý týden přežít na štangli salámu, instantní bramborové kaši a sušenkách. Toho se však mé zažívání přímo děsí. V tomhle směru jsem totiž byla naprostý zelenáč. Instantní věci vždy zpustí nepřiměřenou reakci a já tak před odjezdem na Island neřešila jen, zda unesu batoh, ale z čeho budu vůbec čerpat energii. Přípravu jsem ale vůbec nepodcenila. Ještě než jsme odjeli, vyrazili jsme s Matějem do Adršpašských skal na několik dnů, kde jsem chodila s velkým batohem jak idiot, abych navykla zádům na zátěž, a k večeři jsme vždy testovali dvě instantní srajdy a hledali ty, které aspoň trochu můj zažívací systém snese. Následkem toho všeho noc před odletem mi bylo tak strašně zle, že jsem se nemohla odlepit od záchodu. Po několika hodinách a přemlouvání rodičů, aby mě do nemocnice nevozili, se střeva vzchopila a na Island se odletělo bez problémů. I svůj první vícedenní trek jsem přežila! Sice převážně na sušenkách a o chlebu, ale co vám budu povídat.. Trek Laugavegur patří mezi jedny z nejkrásnějších na světě a i kdybych měla být jen o instantní bramborové kaši nebo jíst sopečný popel, celé bych to nejradši prošla znovu a ještě si dala repete.

Pokračovat ve čtení „Islandský trek Laugavegur“

Výlet do Cambridge

Kolej, univerzita, kolej, univerzita, kolej, univerzita… ale támhle vzadu, to je snad jediná výjimka, dvě koleje vedle sebe. Tak takový je Cambridge ve zkratce.  Univerzitní městečko, které dýchá historií, studentským životem a velice příjemnou atmosférou se stalo hlavním cílem pro mé nedělní výletování. Od Cambridge jsem očekávala takový ten anglický standart. Cihlové domečky, barevné dveře, úzké uličky, sem tam nějaká katedrála nebo kostel, to vše společně s rušnými hospůdkami a kavárnami nahuštěno do malé centra.  Moje představa samozřejmě nebyla daleko od reality, přesně takhle vypadá podle mě každé druhé město v Anglii. I tak jsem ale byla Cambridge překvapena a naprosto mě okouzlil.

Pokračovat ve čtení „Výlet do Cambridge“

Via Ferrata na Punta Fiames

Tento rok se s panděrem vyškrábu maximálně na žebřík u naší třešně, to abych si ten pupek pěkně nacpala. A to jsem zrovna začala být přebornice ve ferrátách. No…Matěj by se teď rozkašlal a začal se hodně smát. Tou přebornicí totiž myslím, že červenou už i vylezu, ale jistím se po celou cestu všemi karabinami, radši se nekoukám dolů a neodpustím si několik poznámek o úrazech, které nám hrozí. V těch těžších úsecích zhluboka dýchám jak při porodu a dodávám si odvahu k dalšímu přítahu a vyšvihnutí. Vypadá to spíš jako bych trpěla, že? No, část cesty opravdu trpím, protože mi ty výšky nedělají dobře, ale ten pocit, když to všechno zdoláte, ten za to stojí.

Na začátek proto musíme vybrat nějakou lehčí trasu, při které nabudu sebevědomí a trochu rozpumpuju všechny svaly. U Cortiny byla naprosto ideální ferrata od vesnice Fiames na vrchol Punta Fiames, a tak se dneska jen v rychlosti podíváme právě sem.

Pokračovat ve čtení „Via Ferrata na Punta Fiames“

Cesta do Great Yarmouth

KONEČNĚ! Konečně jsem se vykopala na vlak, konečně vyšlo počasí (teplo moc nebylo ale aspoň pěkně svítilo), konečně jsem navštívila Great Yarmouth. Tím ale to všechno nadšení tak nějak končí. V skrytu duše jsem doufala, že to nebude tak zlé, jak fotky na googlu naznačují, že tady strávím pěknou hodinku na pláži a všude kolem bude krásná atmosféra jako tomu bylo v Cromeru (ten je trochu severněji a navštívila jsem ho na podzim). Žádný zázrak se nekonal, fotky nelhaly a já můžu oficiálně potvrdit, že tohle městečko je jedna velká ždímačka na peněženky, mistrem kýče a peklem pro všechny rodiče.

Pokračovat ve čtení „Cesta do Great Yarmouth“

Dáme surfovačku?

Zdá se to tak jednoduchý. Plavíte se po hladině, počkáte na vlnu, třikrát zaberete, vyšvihnete se nahoru a už se jen vozíte.  To tak. V životě mě nebolelo víc tělo než po dvou hodinách úporného zápasení s vlnami. No, s vlnami jsem ani tak nebojovala, nebudu si moc fandit, spíš to bylo to, co z nich zbylo, ale bylo to bezva. Je to jako když se učíte jezdit na kole a po ujetí prvního metru bez držení rodičů voláte na všechno příbuzenstvo kolem, ptáte se, zda ten úspěch viděli a jste na sebe ohromně pyšní. Na surfu jsme poprvé i podruhé vydrželi něco přes hodinku a půl, ale povídat si o tom dokázali ještě týden a tak vám o tom něco málo povím i tady.

Pokračovat ve čtení „Dáme surfovačku?“

Garibaldi lake a naše první stopování

Pokud mám udělat  žebříček nejoblíbenějších treků, které jsme v Kanadě šli, okolí jezera Garibaldi lake si určitě zaslouží být v nejlepší pětce. S celkem značným náskokem utekl všem účastníkům Assiniboine park, který zatím považuji za nejkrásnější místo, které jsem kdy navštívila. A snad ještě navštívím. Přinejhorším se tam pak jako zazobanou důchodkyni nechám odvézt helikoptérou (není to totiž až tak dostupná oblast a ten trek nám dal zabrat), no a pak budu moct v klidu umřít. Na druhém místě se s přehledem umístilo jezero Lake O’Hara, o kterém jsem psala nedávno. Jezero Garibaldi  se nachází nedaleko Vancouveru, ale s velikány ze Skaliských hor vedlo opravdu statečný boj. Co se mi zde nejvíce líbilo a jaké dobrodružství jsme zažili při našem prvním stopování na cestě zpět?

Pokračovat ve čtení „Garibaldi lake a naše první stopování“

S knížkou na cesty

V pátek se chystám na pár dnů domů a už se nemůžu dočkat. Samozřejmě, že se nemůžu dočkat Matěje, ale poslední dobou se mi skoro i zdá o jídle, takže jedna věc, která je hned těsně za manželem je právě jídlo. To je to, co na cestách miluju, když se na pár dnů vrátíte domů a všichni vás chtějí vidět a vykrmit. Nebo spíš, že mě chtějí vidět a já jim nařídím mě vykrmit. A to by nebyl správný výživář, který by se v Anglii neládoval samou zdravou stravou a doma si neobjednal prasečiny. Na menu mám řízky a klobásky, jednu klasiku v podobě svíčkové a spousty buchet a chleba. To bude žranice. Druhá věc, na kterou se moc těším, je knížka, kterou snad v letadle a autobuse dočtu. Tohle je také jeden z důvodů, proč vás tady mírně zanedbávám. Místo abych sedla za počítač a sepsala pár novinek nebo příběhů z minulých cest (když teď nějakou dobu ležím v posteli jak pecivál), zalehnu zpátky do postele a čtu. Ty severské detektivky jsou pěkný mrchy a nedají vám pokoj, dokud to nedočtete. Dneska to tedy bude spíš taková knižní rekapitulace než cestovatelský průvodce.

untitled_131026_011 Pokračovat ve čtení „S knížkou na cesty“