Tipy a nezbytnosti pro cestování s dětmi: Co udělat před cestou

V novém roce bych tu chtěla pár změn. Jednou z nich bud rubrika Tipy na cestování s dětmi a začneme hned tím, co jsem nedělala nebo částečně nedělám, ale měla bych začít dělat. Je to před-cestovní příprava. Ať už se jedná o zkontrolování platnosti pasu, vyřízení potřebné dokumentace či zajištění dostatečné finanční rezervy, tyhle kroky jsem častokrát prostě přeskakovala. Jenže, pokud bych kvůli mé blbosti a lenosti zůstala s dítětem na hranici, protože má prošlý pas a já ho prostě nezkontrolovala, nebo že bych v případě nouze neměla peníze, protože jsem byla zvyklá cestovat na doraz, jsem si naprosto jistá, že bych se proklínala a posílala sama sebe do pekel. Takže, co mám v plánu před další cestou příště pečlivě udělat?

 

Co zkontrolovat a připravit?

  • Platnost pasu – Platnost pasu nezaniká pouze jen jedním vytištěným datem, ale také se změnou podoby.  Pokud máte dítě focené stejně jako já na 6 měsíci a to tak, že je celý zaprdlý v sedačce, má tři brady a vykulený výraz „Čím to na mě doprčic míříš?“, až budou dítěti 2 roky, budou si mít na fotce podobné tak maximálně uši.  Mrkněte tedy na pas alespoň dva měsíce před cestou, abyste měli dostatečnou rezervu pro vystavení nového.

 

  • Kopie pasu – Co kdyby vám na vaší dovolené ukradli kabelku. Co kdyby vám ukradli kabelku a v ní i pas? To obíhání a papírování v cizině kvůli vyřízení dokladů si nedokážu představit. Dala jsem tedy na rady jiných maminek cestovatelek a můj a Matáškův pas jsem si oskenovala a kopie si uložila do cloudu. Kdyby tedy došlo na to výše zmíněné kdyby, kopie pasů  by měly celý proces urychlit (prý). Není asi od věci mít i kopii vytištěnou.

 

  • Povolení od otce – Na hranicích do Makedonie jsem čučela jako puk, když mě celník požádal o povolení od otce. Nevím, zda je to něco standardního nebo je to pouze přechodné opatření při migrační krizi. Pokud ale vyrážíte s prckem na vlastní pěst podobně jako já a tatínka necháváte doma vydělávat peníze: P  mohlo by se vám přihodit něco podobného. U makedonských hranic se díky bohu žádné drama nekonalo, jen pár otázek a hned jsme si to frčeli dál, ale kdo ví, na koho člověk narazí a jak moc by prudil. Pro příště si rozhodně ten cár papíru od Matěje podepsat nechám. Příklad jednoho takového povolení najdete tady.

 

  • Dostatek peněz na kartě – S rodičovským příspěvkem se účty maminek nederou do závratných výšek. Mě od té strašidelné nuly dělí menší přivýdělky, které šetřím právě na cesty. Když se na ně vydám, je to tedy většinou tip top (záleží, jestli je začátek měsíce nebo ten nepříjemný konec). Při cestování s dětmi už ale člověk musí jednat zodpovědně, že jo Eliško! Zůstat poslední den v cizině jen o rohlíku nebo trčet uprostřed ničeho s rozbitým autem s nulou na kartě a s dítětem, to zažít prostě nechceš. (a že jsem to málem zažila a vypotila koláče na tričku jak nikdy.. to se ale nikdo nesmí dozvědět)

 

  • Zbrklá koupě letenek – Když vidíte tu pekelně nízkou cenu letenky, už už taháte kreditku z peněženky? Je ta letenka ale opravdu do destinace, kam chcete? Pokud ne, opravdu se ta sleva vyplatí? Co mám na mysli. Pokud jste z Prahy a najednou najdete let o tisícovku levnější z Berlína, věřte, že s dětmi tato sleva není žádnou výhrou. Musíte se tam nějak dopravit, znamená to další hodiny v dopravním prostředku a ukrojení času z vaší dovolené. Moje cesta do Albánie by mohla být příkladem – Koupili jsme si výhodné letenky do Makedonie s tím, že do Albánie to dojedeme autem. Jasný, měli jsme tak možnost projet si pěkně i Makedonii, ale pokud bych mohla zkrátit čas strávený řízením a utěšováním Matyáška v autě, volila bych dražší letenku přímo do Tirany (taky bychom nejspíš ušetřili i na půjčení auta a benzínu). Takže opravdu všechno promyslet, protože i pohodlí a pohoda má svoji cenu.

 

  • Jet lag a noční lety – S tou zbrklostí při koupi jízdenek/letenek nesouvisí jenom cena, ale i časy odjezdu/příjezdu. Za prvé se doporučuji zamyslet nad tím, kdy by bylo nejlepší pro vašeho prcka cestovat. Já tak často volím varianty mezi 10-14 hodinou, kdy mladej nemá problém usnout.  Snažím se ho do té doby utahat nebo případně zabavit, aby si pak mohl hodit poobědový šlofík přímo na palubě. Za druhé stojí za zvážení, zda super levné letenky/jízdenky s příjezdem v pozdních nebo hodně brzkých hodinách budou vhodné i pro pohodlnou cestu s vašim děckem. Řešil by se pak snadno transport z letiště? Neprospal by celou cestu, ale na hotelu by v něm ožil čiperný diblík? Za třetí, pokud to jsou delší lety do jiných časových pásem, počítejte s možným jet lagem a narušením dosavadního režimu. Víc k tomu ale nemůžu napsat, protože zatím s delšími lety nemám zkušenost.

 

Snad vám těchto pár bodů bude nápomocných při plánování další cesty s dětmi a od ničeho vás to neodradilo.  Taaakže, koukejte také vyrazit ven a zase příště 🙂

Vaše Ell

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *