Johnston Canyon je soutěska s množstvím vodopádů, které by každý fotograf neměl minout. Nejen že se nachází kousek od Banffu, je i ideální dopolední procházkou pro každého nenáročného turistu. Když nepočítám to mini stoupání k Upper Falls, je to po rovince, po pěkné upravené cestě. No a pokud s sebou přibalíte do baťohu i foťák a stativ, nevrátíte se s prázdnou.
Archiv rubriky: Kanada
Mount Assiniboine Provincial Park
Jak už to tak děláme, před každou cestou se inspirujeme fotografiemi ostatních cestovatelů a tentokrát jsme narazili na jednu, která nám naprosto vytřela zrak. V práci jsem to ukazovala kolegyním a ony mi nechtěly věřit, že takové místo existuje. Já sama jsem tomu nechtěla uvěřit a tak jsem to svoje těšení neustále krotila. I tak ale bylo jasné, že tohle nesmíme minout, že to bude hřeb celé cesty, třešnička na dortu a naše vysněná fotka. Navíc jsme věděli, že když byl brácha Vašek v Kanadě, navštívil tento park, ale takovou fotku si zpět nepřivezl. A protože se rádi špičkujeme, chtěli jsme ho trumfnout a pak se s fotografiemi náležitě vytahovat. A taky že vytahovali, hned zdobila plochu na počítači, na telefonu, na facebooku, už nám dokonce i visí doma na zdi. Tohle bylo to nejkrásnější místo, které jsem doposud navštívila. Tohle je to horské nebe na zemi.
Čtyři země – Čtyři životy
Už bych větu začala slovem nedávno, ale pravdou je, že je to už celkem dávno, co se toto téma na internetu rozebíralo. A jak už to tak bývá, když víte, že to bude něco hoodně rozsáhlého na psaní, tak to neustále odkládáte a pak je půl roku fuč a článek se ještě pořád samou záhadou sám nenapsal. Takže, prosím famfáry, dnes se tady budu snažit odpovědět na jednu z těch úplně nejčastějších otázek, kterou dostávám. 12 měsíců v Kanadě, 8 měsíců na Novém Zélandu, 9 měsíců v Anglii, 9 měsíců Švédsko … která země byla nejlepší? Kde by jsi nakonec chtěla zůstat? No… na to je a není jednoduchá odpověď! Pojďme se tedy podívat na jednotlivé aspekty života v těchto zemích.
Nejmodřejší jezera kanadských Rockies
Tahle barva vás jen tak nudit nepřestane. Nejlepší je si s sebou vzít kempovací židličku (pokud chcete být jó trendy tak houpací síť), pěkně si ji rozložit pod nějakým smrkem, z batohu ještě vytáhnout popcorn a užívat si tuhle 3D podívanou v paláci kanadských Rockies. Řetězce mají v Kanadě na každém rohu. Také je to naprostý magnet liků pro instagram. Někdy mě až překvapuje kolik fotografií Moraine lake je přepostnuto, ale těch jezer, které stojí navštívit je hned několik. Kam se tedy vydat na úspěšnou instagramovou misi?
Dáme surfovačku?
Zdá se to tak jednoduchý. Plavíte se po hladině, počkáte na vlnu, třikrát zaberete, vyšvihnete se nahoru a už se jen vozíte. To tak. V životě mě nebolelo víc tělo než po dvou hodinách úporného zápasení s vlnami. No, s vlnami jsem ani tak nebojovala, nebudu si moc fandit, spíš to bylo to, co z nich zbylo, ale bylo to bezva. Je to jako když se učíte jezdit na kole a po ujetí prvního metru bez držení rodičů voláte na všechno příbuzenstvo kolem, ptáte se, zda ten úspěch viděli a jste na sebe ohromně pyšní. Na surfu jsme poprvé i podruhé vydrželi něco přes hodinku a půl, ale povídat si o tom dokázali ještě týden a tak vám o tom něco málo povím i tady.
Garibaldi lake a naše první stopování
Pokud mám udělat žebříček nejoblíbenějších treků, které jsme v Kanadě šli, okolí jezera Garibaldi lake si určitě zaslouží být v nejlepší pětce. S celkem značným náskokem utekl všem účastníkům Assiniboine park, který zatím považuji za nejkrásnější místo, které jsem kdy navštívila. A snad ještě navštívím. Přinejhorším se tam pak jako zazobanou důchodkyni nechám odvézt helikoptérou (není to totiž až tak dostupná oblast a ten trek nám dal zabrat), no a pak budu moct v klidu umřít. Na druhém místě se s přehledem umístilo jezero Lake O’Hara, o kterém jsem psala nedávno. Jezero Garibaldi se nachází nedaleko Vancouveru, ale s velikány ze Skaliských hor vedlo opravdu statečný boj. Co se mi zde nejvíce líbilo a jaké dobrodružství jsme zažili při našem prvním stopování na cestě zpět?
Cestování časem u Lake O’Hara
Můžete prochodit stovky hor, ujet tisíce kilometru a navštívit desítky zemí, ale stejnak se jednou za čas chytíte za hlavu a vynadáte si, jak jste na takovou věc mohli zapomenout. U jezera O’Hara bych si tu hlavu nejradši ustřelila, zapnula se do černého pytle a nevylejzala na veřejnost celý měsíc. A protože si ze sebe ráda dělám srandu, rada se tu s Vámi o mých pár minut slávy a hanby zároveň podělím. Tahle historka stojí za to!
Pokračovat ve čtení „Cestování časem u Lake O’Hara“
Vancouver v našich vzpomínkách
Podle časopisu Economist patří kanadská města Vancouver, Toronto a Calgary mezi nejlepší města k žití na světě. Pouze Melbourne a Vídeň je předběhla. A jak tady na to tak koukám, vzpomínám, jaké to žití ve Vancouveru bylo a nostalgicky roním slzičku. Proč se nám tak zaryl do našeho srdce? Proč bychom s Matějem neváhali popadnout kufr a vrátit se zpátky?
Kosatky u Tofina
Možnost pozorovat velryby se nám naskytla už při naší cestě na Island. Tady jsme se s Matějem naprosto jednotně shodli, že pozorovat ploutve nad hladinou nás nijak neláká. Ale… Když jsem vymýšlela program pro naše cestování po Vancouver Island s mamkou, která nás přijela do Kanady navštívit s jejím přítelem, nedalo se pozorování velryb už nijak vyhnout. Pro oblast Tofino je to typická aktivita, stejně jako surfování, a vzhledem k tomu, že to není žádná náročná fyzická aktivita a mamka už jen tak takovou příležitost k pozorování velryb mít nebude, zabookovala jsem čtyři místa na lodi. Mé očekávání byla absolutně minimální, spíš vůbec žádné. Ovšem asi se na nás usmálo štěstí a měli jsme možnost vidět něco neuvěřitelného. Nevím, zda to půjde vůbec popsat slovy, ale na tyhle „ploutve nad hladinou“ jen tak nezapomeneme.
Upozornění! – komu nedělá dobře dívat se na krev, ať si při čtení článku raději sedne 🙂
