10 tipů jak skrze fotografie vzbudit emoce

V sobotu jsem měla možnost vyrazit na celý den do Prahy na Blogerfest. Byla to skvělá příležitost se poznat s dalšími „ z branže“  a taky si vyzkoušet mluvit do mikrofónu. Měla jsem tu takovou mini přednášku na deset minut, díky které jsem byla skoro celý den nervózní . Ani sklenička vínka nepomohla, ale všechno to chce trénink, stejně jako focení. Určitě nebude na škodu sem hodit menší výcuc, takže nažhavte foťáky, připravte brýle ke čtení, jde se na to!   Pokračovat ve čtení „10 tipů jak skrze fotografie vzbudit emoce“

Nejtěžší rozhodnutí v životě

Pro mě doposud to nejtěžší rozhodnutí v životě. Rozhodnutí, zda se vzdát svého snu, příležitosti budovat kariéru, vzdělávat se a posunout se dál. Konečně totiž přišla nabídka s velkým N, na kterou bych bez váhání kývla. Před rokem. Od té doby se ale změnilo spousta věcí, teda alespoň dvě důležité a teď, když přistála v mé mailové schránce Ta Nabídka!, musela jsem říct ne.

Pokračovat ve čtení „Nejtěžší rozhodnutí v životě“

Jídlo a cestování s dětmi

Pokud dítě kojíte, nemusíte řešit plánovaní jídla, vaření a jídelníček. Mlíko máte vždy u sebe, se správnou teplotou, bez jakýchkoli výdajů. Že vám dítě nikam neuteče a vydrží se jen tak povalovat na dece dobrou hodinu, tak to je velký bonus navrch. S prvními příkrmy to ale začne a nakonec je jedno, jestli cestujete s kojencem, který už pěkně papká příkrmy nebo s batoletem na dětské stravě. Tak i tak se vám v hlavě při každém balení budou opakovat ty stejné otázky. Co bude jíst? Kde to všechno nakoupíme? No a kde to jídlo ohřejeme? Kde koho to může vystrašit, což by byla škoda. Proto bych vám tu dneska ráda ukázala, že to není žádná věda.

Pokračovat ve čtení „Jídlo a cestování s dětmi“

2. den v Maroku – Ouarzazate a Ait Ben Haddou

Druhý den naše cesta vedla do Ait ben Haddou. Pro mě nejhezčí Kasbah, který jsem viděla. Hliněné stavby obklopené hradbami dříve poskytovaly lidem ochranu před nájezdníky, nyní jsou domovem už jen pár rodinám. Ait Ben Haddou byla láska na první pohled, hned se zařadil na vrchní příčku toho nej z Maroka. Nikoho tedy nepřekvapí, že tahle ukázková jihomarocká architektura je zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO nebo že se zde natáčelo hned několik scén z Hry o Trůny.

Pokračovat ve čtení „2. den v Maroku – Ouarzazate a Ait Ben Haddou“

1. den v Maroku – Cesta do nitra Atlasu

Ještě před pár dny jsem Matymu vysypávala písek z bot a ukazovala na velbloudy. Teď už peru prádlo, přebírám fotky a kochám se záběry z kamery. Náš roadtrip po Maroku byl hodně rychlý, ale zato vydatný. Najeli jsme přes 1000 km, nasbírali hned 4 pokuty a viděli jak hory, tak i pláže Maroka. Děti měly radost/trauma z velbloudů,  z všudypřítomného písku a kamínků, který mohly neustále přehazovat lopatkou. Tady na blogu bych vám ráda převyprávěla naše putování den po dni a pak to všechno shrnula pro všechny nadšence, kteří do Maroka plánují vyrazit nebo se naší cestou chtějí inspirovat.


Pokračovat ve čtení „1. den v Maroku – Cesta do nitra Atlasu“

Proč se (ne)bát cestovat s dětmi sami?

Nejčastější reakce na mé cesty do zahraničí, teď s Matym bez výjimky, se točí pořád dokola kolem toho jednoho – „Nebojíš se takhle sama?“ Na tyto otázky jsem konverzaci nikdy více nerozvíjela, prostě jsem odsekla, že ne.  Možná už mě nebaví končit konverzaci u uprchlíků a teroristů. Možná, že jsem byla prostě líná lidi přesvědčovat, že nejsem blbá naivka, sluníčkář atd. U cestování s dětmi je to ale trochu jiné. Cítím tu potřebu se obhájit a vysvětlovat, že ta zodpovědnost není o tolik větší než doma. Jak to tedy je? Máme se (ne)bát cestovat s dětmi sami?

Pokračovat ve čtení „Proč se (ne)bát cestovat s dětmi sami?“

Budapešť ve videu

Video z Budapeště už je sestříhané! Pohodlně se usaďte, vemte do ruky popcorn a užijte si výlet s námi 🙂

Víkend v Budapešti

Budapešť na víkend není vůbec špatný nápad. Pro nás ze severních Čech to sice není za rohem, ale den a půl k prozkoumání a seznámení se s těmi největšími symboly města bohatě stačí. Já jsem se sem dostala bez delšího plánování. Ve čtvrtek odpoledne mi přišla zpráva od Karolíny, jestli náhodou nechci vyrazit do Budapeště. Na odpověď nemusela čekat dlouho, Budapešť  byla v mém hledáčku už nějakou dobu. V pátek ráno jsem popadla kufr, Matyho čapla do krosničky, nasedla na vlak a 7 hodinová jízda za víkendovým dobrodružstvím mohla začít. A že minimálně ten příjezd zaváněl pořádnym dobrodružstvím. Neměli jsme ubytování, teda měli, ale až na další víkend (Kájo, pořídím ti asi ještě jeden diář :D)! Naštěstí byla majitelka bytu super rychlá a ochotná.  Sehnala nám jiný apartmán, jen o pár metrů dál.

Pokračovat ve čtení „Víkend v Budapešti“